Vojtova reflexní lokomoce má nezastupitelné místo v terapii dětí i dospělých s různorodými onemocněními či poruchami. V hlavách maminek se ale většinou jedná o strašáka, kterému by se chtěly vyhnout. Snad každý již slyšel o cvičení, které probíhá několikrát denně a u kterého jak miminka, tak maminky často pláčí. Již méně se ale ví o tom, že to tak vždy být nemusí.
Unikum této terapie tkví v tom, že dovede aktivovat vrozené motorické programy bez aktivní spolupráce dítěte. V případě závažných poruch hybnosti je „vojtovka“ opravdu neopomenutelnou a velice důležitou terapií. Že u ní děti často pláčí (a někdy s nimi i maminky) je bohužel pravdou. Ale nebojte, terapie by děti nikdy neměla bolet (a pokud bolí, honem změňte fyzioterapeuta!). Říká se, že u samotného profesora Vojty děti nikdy nebrečely, jak ten to s nimi uměl.
Když jde o méně závažné stavy, můžeme vyzkoušet i jiné metody. Většinou s nimi pediatři nemají příliš zkušeností (pokud vůbec), takže rovnou delegují na Vojtovu terapii. Pokud ale naleznete terapeuta, který má zkušenosti v dané problematice, neváhejte s konzultací. A jaké metody to jsou?
Ani ne tak metodou, jako spíš denní rutinou je správná manipulace s miminkem. Její kontrola a poučení rodinných příslušníků by mělo být základem jakékoli terapie dítěte, i pokud „vojtíte“. Někdy bývá tato součást terapeutického procesu opomíjena. Je to velká škoda, protože u lehčích poruch motorického vývoje se může problém vyřešit bez dalších zásahů. U ostatních stavů podpoří správná manipulace terapeutický proces. O důležitosti správné manipulace jsem již psala článek.
Nejčastější známou alternativou k Vojtově reflexní lokomoci je asi Bobath koncept. Je to metoda využívaná především v západní Evropě. Cviky, které vám ukáže Bobath terapeut se většinou začleňují do běžných denních činností a manipulace s miminkem. Dítě tak vlastně cvičí celodenně, ani o tom neví. Získat způsobilost pro praktikování této metody je pro terapeuta poměrně složité a tak jich po ČR v určitých lokalitách je nedostatek. Někteří terapeuti pak nemají potřebné vzdělání nebo jsou školeni v Bobath konceptu pro dospělé (nejedná se o totéž), ověřte si erudici toho svého.
Další terapeutickou metodou je Dornova metoda. O té asi slyšeli mnozí z vás. Málokdo ovšem ví, že se dá využít i u kojenců. Dornův terapeut u miminek často řeší dysfunkce hlavových kloubů a krční páteře, které mohou doprovázet například predilekce hlavičky. Nicméně chce to důkladně pátrat, kdo z dornovců ve vašem okolí pracuje s touto věkovou kategorií. Vzhledem k tomu, že kurz Dornovy metody si může udělat i laik bez zdravotnického vzdělání, radím zvýšené opatrnosti při výběru.
Poměrně známá je i kraniosakrální terapie – osteopatická technika (pozn. působící na kosti) ošetřující skelet lebky, páteře a pánve. Jejím cílem je obnovit přirozený pohyb mozkomíšního moku, který je závislý na stavu mozkových a míšních plen, postavení a pohyblivosti kostí. Terapie se provádí jemnými doteky citlivých prstů terapeuta. Kromě poruch motorického vývoje řeší i problémy v oblasti psychiky – např. úzkosti, nebo orgánového charakteru – údajně i koliky.
Možností je i reflexní terapie plosky nohy, která se u miminek také dá aplikovat. V současné době ovšem nevím, zda se v ČR tomuto tématu více věnuje. Vhodným doplněním terapeutických možností mohou být i kojenecké masáže, protahování, cvičení na žíněnce, na míči či s jinými pomůckami, které vám ukáže fyzioterapeut. Motorický vývoj může také pozitivně ovlivnit vaničkování a kojenecké plavání.
Co jsem tímto článkem chtěla říci? To, že vás pediatr odešle na Vojtovu terapii, ještě neznamená, že nejsou jiné možnosti. Máte na výběr, stačí se dostatečně informovat.