Ve svých článcích se často odvolávám na potřebu správné manipulace s miminkem, jako prevenci a podporu zdravého motorického vývoje. Zajímá vás, proč? Přečtěte si o tom!
Již v předchozích článcích o motorickém vývoji bylo řečeno, že dovednosti, které se dítě v průběhu prvních let života učí, jsou předprogramované v jeho mozku. Motorický program ale sám o sobě nestačí – k jeho spuštění a správnému průběhu jsou nezbytné i odpovídající vnější podmínky.
Mozek dítěte v bdělém stavu neustále registruje polohu těla – dělá to prostřednictvím receptorů, které se nachází ve svalech, šlachách, kloubech, kůži a také prostřednictvím údajů se statokinetického čidla (tzv. „rovnovážné ústrojí“) vnitřního ucha. Tyto údaje společně s údaji ze smyslových orgánů (především zrak, sluch a hmat) neustále proudí do mozku, mozek je zpracovává a vydává „výstup“ – (nejen) pohybovou reakci.
A tak se dítě například otáčí za světlem a tento pohyb je kombinací vnějšího podnětu (světlo ze strany) a motorického programu pro otočení hlavy. Nicméně, tento pohyb se bude dále lišit podle situace – pokud dítě bude ležet na měkké nebo tvrdé podložce, pokud bude v náruči a jakým způsobem, atd. – pokaždé použije trochu jinou strategii pohybu. Systém se přizpůsobuje. Pohyby, které se osvědčí (dítě dosáhlo výsledku – otočilo hlavu za světlem) se dále ukládají a opakovaně používají – vznikají motorické stereotypy.
Stejně jako se mohou ukládat dobré stereotypy, mohou se bohužel tvořit i ty špatné – nevýhodné. Pokud si miminko například uloží otáčení hlavy s použitím jiných svalů, než by mělo, bude to takto dělat i v jiných situacích i v pozdějším věku (pokud tedy nějak nezasáhneme). Tyto špatné návyky mohou více či méně, dle závažnosti, přetěžovat pohybový systém, „řetězit“ se do dalších pohybů, účastnit se na různých poruchách pohybového aparátu („špatné“ držení těla, bolesti zad, hlavy, ramen, ale i neobratnost, potíže s jemnou motorikou, i řečovou atd.) a především modulují tělesný vývoj (v překladu – kosti narostou, jak se používají – přizpůsobí se vadným stereotypům).
Správnou manipulací a polohováním miminka od nejútlejšího věku můžeme preventivně působit na správný motorický vývoj. Podrobný popis přidám někdy příště, ale pro teď pár zásad:
- Zásadně dítěti NEPOMÁHÁME – neposazujeme, nestavíme, nevodíme za ruce atd. Dítě vše musí zvládnout samo! My můžeme pouze poskytnout prostor, čas a motivaci.
- SYMETRIE!!! – u nejmenších je jedním z nejdůležitějších bodů. Noste na obě ruce (hlavička jednou na pravé, jednou na levé), střídejte strany v postýlce, střídejte boky na ležení. Ušetříte si tím hodně starostí.
- NA BŘÍŠKO – v bdělém stavu dáváme co nejdříve a nejčastěji. Volíme tvrdší podložku – pěnové puzzle, koberec (důležité, ne gauč, postel). Pokud dítě nechce být na bříšku, zkusíme to, když je nahé, nebo na našem hrudníku.
- Necháváme na podložce nahé (ať má příležitost se volně pohybovat) i oblečené miminko dostatek času, nepoužíváme ohrádky (dítě se u nich předčasně vertikalizuje), postýlka je na spaní (když už)
- NOŠENÍ – nejčastěji nosíme v klubíčku, tygříkovi; lze i jiné polohy, ale opět hlídáme symetrii a střídáme strany. Vertikálně dítě nosíme (na ruce), až když umí samo kvalitně sedět. Můžeme používat ergonomická nosítka (konkrétní typ dle věku), nebo raději šátek (do šátku se doporučují vertikální úvazy, pro novorozence je vhodnější). Odříhnutí volíme raději v klubíčku nebo v tygříkovi (necháme hlavičku výš než zadeček), než na rameni.
- ZÁKAZ – neergonomických nosítek, hopsadel, skákadel, chodítek a jiných mučících nástrojů pro děti =)
V blízké budoucnosti se můžete těšit na další články s konkrétními tipy na toto i jiná témata.